Anděl strážný nikdy nespí

Věříte na anděli? Věříte, že každý člověk má stražného anděla? Máte v těhle otázkách jasno, nebo tápete?
Ať už je váš názor jakýkoliv, tenhle příspěvek je o víře v ně.

Před několika dny jsem odevzdávala bakalářskou práci a poslední dvě noci před odevzdáním jsem spala hodně málo. Přesněji jen 1,5 hodina spánku. Asi se pozastavíte nad tím děsivým číslem, ale ve stresu je člověk schopen všeho, ten samotný stres vám ani neumožní usnout. Usnete až ve chvíli, kdy vaše tělo odmítne spolupracovat a tak vám klesne hlava na stůl a vy ani nevíte, že jste usnuli.
Takže než jsem v den odevzdání v pět hodin ráno usnula s hlavou težkou jako kovadlina, napsala jsem v nouzi mamce SMS-ku: "Mami, prosím vzduď mě v šest. A fakt se snaž!" Maminčino buzení spočívá v tom, že mi v domluvený čas zavolá a dokud jí nepopřeji dobré ráno, tak vyzvání a vyzvání. 
Odbila šestá, a mamka volala. Sotva to začalo vyzvánět, vytípla jsem jí to. Tak další pokus... a další, další... Když už se mi po osmé snažila dovolat pronesla modlitbu k andělu strážnému: "No tak, vzkaž tomu jejímu, ať do ní šťouchne."
Do sluchátka se za chvilenku ozvalo velmi unaveně a hodně ospale: "Ahoj mami." Po krátkém rozhovoru, jsem pokračovala v práci.
Když jsem následující den seděla doma už v klidu u kávy a mamce sdělovala zážitky z úmorné a přitom veselé a zábavné práce, zmínila se mi, jak se jí nedařilo mě vzbudit. Že se nenechala odradit prvním vytípnutím a že jsem jí to dokonce vytípla dvakrát (úpřímně - vůbec si to nepamatuju) a jak nakonec poprosila anděla strážného.  Vykulila jsem oči, protože do té chvíle jsem to nevěděla a protože jsem si vzpomněla na okamžik, než jsem zvedla telefon. ´Zčista jasna jsem otevřela oči a všimla si, že mi volá mamka.´
Samou radostí jsem se rozbrečela, až mi došlo, jak svému anděli strážnému někdy komplikuji jeho službu, ale o to víc si uvědomuji, že je stále se mnou. Vždyť já mám anděla strážného, který nikdy nespí!

A co vy? Máte taky nějakou zkušenost s andělem strážným?