Dopis pro maminku

Moje nejmilejší maminko,
takhle jsem tě oslovovala, když jsem byla ještě malé škvrně a vyjadřovala jsem tím nesmírnou lásku k Tobě. Dávno už Ti tak neříkám a už si ani nepamatuji, kdy jsem Ti naposled řekla, myslím slovy, jak moc Tě mám ráda, a přesto vím, že to víš. Někdy jsou slova zbytečná.
Ale důvod proč Ti píšu tenhle dopis, je vlastně vyjádření mojí lásky k Tobě.
Vždyť Ti jsi mě nosila devět měsíců pod srdcem a už tehdy jsi mě milovala. Představovala sis moji budoucnost. Jak mě budeš učit první krůčky, jak mě naučíš říkat první slovo, jak mě budeš chránit před špatnými věcmi, jak mě naučíš rozpoznávat dobré od zlého. O tom všem jsi snila.
Narodila jsem se a ty jsi slyšela můj první křik. Křik, co tě hřál u srdce. Křik malého človíčka, co ti zanedlouho bude říkat mami. Naučila jsi mne chodit a vždycky jsi byla mou oporou. Naučila jsi mne mluvit, ale ne vždy se ti má slova líbila. Naučila jsi mne rozpoznávat dobré od zlého, ale ne vždy jsem se rozhodla tak, jak by se tobě líbilo. Snažila ses mne ochránit před špatnými věcmi, ale já jsem dospěla.
Z toho malého človíčka vyrostla nebojácná holčička, co se nebála stát za svým názorem a přesně věděla jakou barvu šatiček si vezme v neděli do kostela. Naučila jsi mne nebát se vyčnívat, být jiná než jsou ti druzí, i když to znamenalo, že se jim nemusím líbit. Věřila jsi mi každý den a podporovala moje dětské sny. Nechtěla jsem být princezna, ale pro tebe jsem jí byla každý den. Věděla jsi, čím vykouzlit úsměv na mých dětských rtech a já ti to oplácela radostným pohledem. Měla jsi radost z mého úspěchu ve škole, když jsem recitovala básničku na školní besídce a když moje kreslířské umění ocenili druzí slovy obdivu nad mým talentem.
Mnoho jsi mne naučila a milovala jsi mne, i když jsem tě v pubertě nesnášela, protože jsi mi zakazovala jít večer ven. Viděla jsi do mne, věděla jsi, když jsem Ti lhala, chránila jsi mne a já to nechápala, tehdy ne. Přesto jsi mne milovala.
Vychovala jsi mne a snažila ses mi předat správný přístup k životu. Musela Tě nesmírně bolet každá naše hloupá hádka o maličkosti, kdy jsem Ti dávala najevo svou nenávist, kdy jsem ti nedůvěřovala a nechtěla jsem se s tebou o ničem bavit. Přesto jsi mne milovala.
Ó, jak ti muselo srdce povyskočit, když jsem se ti poprvé svěřila, že jsem zamilovala, když jsem se učila pootvírat Ti dveře svého srdce. Jakou radost jsi musela mít, když jsme i tři hodiny proseděli a povídali si jako dvě nejlepší kámošky.
Vím, že jsem pro Tebe nikdy nebyla zklamáním. Mnoho jsi mne naučila a i když se Tvůj sen o mé budousnosti nemusí splnit, nemusí Tě to mrzet a já vím, že nebude. I když se v mnoha názorech lišíme a jsou chvíle, kdy se na něčem neshodneme, stejně mě miluješ. Vím, že jsi pyšná na to,co jsem dokázala, ale bez tebe bych ničím z toho nebyla. Naučila jsi mne mnohým věcem, ale vždy jsi mi nechala svobodné rozhodnutí. 
To nejdůležitejší, čemus mě naučila, je mít ráda druhé lidi, pomáhat jim a nic nechtít nazpět.
Svou láskou ke mně, jsi mě naučila milovat.
A byla jsi to právě ty, kdo mi vyprávěl o Ježíškovi a o Jeho neuvěřitelném činu, který pro mne učinil, o Bohu a Jeho nesmírné lásce. Předala jsi mi svou víru a já jí může předávat dál.

Díky mami. Mám Tě moc ráda, jsi pro mne nejen dobrá vařečka.
Tvá milující dcera