Bůh si ke každému z nás najde cestu. Ale první krok je na nás. Protože Bůh nám dal svobodu, svobodu se rozhodnout. Svobodně se můžeme rozhodnout pro něj. On přece nechce vynucenou lásku, On se nám nechce vnucovat. On nám nabízí to nejlepší, ale první rozhodnutí je na nás.
A co se stane, když se rozhodneme pro něj? Když uděláme první krok? Vždyť On trpělivě čeká za těmi zamčenými dveřmi našeho srdce. Čeká, až mu odemkneme, čeká na pozvání. Čeká, až otevřeme dveře na malou skulinku, aby mohl vejít. Čeká… Jeho trpělivost je vskutku neuvěřitelné, a to jen proto, že k nám má tak nezměrnou lásku.
A když se rozhodneme pootočit klíčem, který se snažíme ukrýt v hloubi duše a pootevřít dveře na malou skulinku, pak už jen s důvěrou se mu svěřme.
Svěřme mu svá trápení, která trýzní naší duši,
své starosti, které nejsme schopni vyřešit,
své slabosti, se kterými si nevíme rady,
svůj hřích, chvíle kdy jsme selhali,
všechny křivdy, které nám ublížili,
svěřme mu to všechno.
On jediný, to dokáže proměnit.
On jediný dokáže uzdravit.
On jediný dokáže malou skulinkou u dveří pustit tolik světla do naší tmy, že nezůstane nic skryto.
On jediný přichází s láskou a něhou, kterou si nedokážeme představit.
On jediný je pak pokojem v našem srdci.
Na nás je první krok, který je plný důvěry ke Kristu, ale On dělá další. Nemějme strach s odsouzení, nemějme strach z pohrdání. Nemějme strach, mějme odvahu. A nemáme-li ji, tak o ní prosme. Nebojme se ani prosit o pomoc v rozhodování při první krůčku.
Marie,ano,je to tak a každý z nás Bohu vděčí za jeho čekání-na tu dobu,kdy budeme zralí a schopní pochopit vše,co nám nabízí.Věřím od kolébky ale tu živou víru,ten Boží dar mám tak 7let.Dlouho,předlouho jsem Ho hledal s touhou o jeho blízkost,plnost,lásku.Maruško,děkuji za tvé srdce,které nám tu otevíráš-dáváš darem z lásky.Já mohu jen láskou oplácet...Pavel
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.